Má paní spanilá

Jan Přenosil

Má paní spanilá

aneb rozervanost lásky

Cyklus básní napsal :                 Jan  Přenosil

Ilustrace                  :                Věra Svobodová

„Věnováno mým přátelům, kteří mě inspirovali

Jirkovi, Věrce, Markétě, Simoně“

„Básně na sebe navazují,

jedna bez druhé ztrácí smysl“

Obsah:

Zlatovlasá paní. ………… …                …14

Krásná růže ………………. …… 15

Něžná láska…….………………  16

Spící tygr ……………………… . 17

Černý anděl……………………                 18

Tichý vítr………………………  19

Rozum a srdce………………….  20

Úsměv krásné paní…………..…  21

Horský pramen….…………….  22

Zahrada života……………….  23

Rytíř lásky……………………  24

Naše jaro………………………  25

Moc jara…….……………….  26

Samota ….……………………  27

Utrpení lásky……………………28

Stromy mládí…………………….29

Hřebec …………………………. 30

Spálené srdce……………………31

Síla větru………………………                 32

Bdění …………………………                 33

Měsíc nad mraky……………….. 34

Stvoření světla………… …                …35

Zrající jablka ………………. …… 36

Mlha osudu…….………………  37

Osamělý mrak..………………… . 38

Zlatavé modro nebe ……………                 39

Jablko pokušení….……………  40

Jasný vítr…………………….  41

Co bůh co člověk……………..…  42

Hukot srdce….….…………….  43

Vzpomínky na zlatovlásku…….  44

Shledání ………………………  45

Paprsek světla…………………  46

Vyznání lásky.……………….  47

Pyramida .……………………  48

Černý prach.……………………49

Šedé nebe……………………….50

Pláč  …………………………. 51

Jas ……..……..………………52

Letní bouře.………………                 53

Bílý mrak………………………                 54

Vítr a slova…………………….. 55

Poslání …….………… …                …56

Lodě snů…… ………………. …… 57

Pláč a smích……….………………  58

Šumění stromů....………………… . 59

Oblaka ………………………                …  60

Labutě ………….….……………  61

Smutek ………………………….  62

Osamělost ……………………..…  63

Slzy ………..….….…………….  64

Zralé obilí……………………….  65

Listy stromů..……………………  66

Rozervanost lásky ………………  67

Let motýlů……...……………….  68

Klíče ke světu……………………  69

Kuropění …….……………………70

Lucerna ….……………………….71

Vítr a slzy………………………. 72

Shořelé srdce……..………………73

Bílé domy………………………                 74

Prázdnota ……………………                 75

Ulice ………………………….. 76

Oblaky pokryté nebe.………… …                …77

Mlha .…… ………………. …… 78

Labutí jezero…….………………  79

Vyhořelý oheň....………………… . 80

Pokora ………………………                …  81

Ptáci a slzy…….….……………  82

Slunce ve vlasech………………….  83

Láska v očích…………………..…  84

Něžný pláč…..….….…………….  85

Sluneční zář…………………….  86

Studna života.……………………  87

Líbezná růže…… ………………  88

Jarní kuropění…...……………….  89

Čarovné kvítí……………………  90

Včelí med …….……………………91

Zpěv zvonu.……………………….92

Slunce a měsíc……………………. 93

Večerní čas………..………………94

Studený vítr ……………………                 95

Pusté pole ……………………                 96

Kouř žití……………………….. 97

Vnitřní víra……………………….98

Muka štěstí… ………………. ……99

Hluboká voda…….………………  100

Zpěv srdce….....………………… . 101

Temný pláč……………………                …  102

Mihotavý pták štěstí.……………  103

Vítr v uších……………………….  104

Rozkacená včela………………..…  105

Loukotě osudu..….….………….  106

Životní síla…………………….  107

Touha ……...……………………  108

Nebe se hvězdami… ………………  109

Klam …………...……………….  110

Nesplněné sny……………………  111

Zklamání snů.……………………112

Nitro naděje.……………………….113

Podzimní muka……………………. 114

Rozkvetlé růže……..………………115

Kouzelný svět stromů……………  116

Vyschlá studna…….…………                117

Ztracená láska………………….. 118

Láva …. …….………… …                …119

Lidský duch… ……………. …… 120

Zářící nebe……….………………  121

Lhostejnost ........………………… . 122

Muka lásky……………………                …  123

Krásné milování….….……………  124

Kouzelný květ…………………….  125

Podobni bohům………………..…  126

Čas  ………..….….……………..  127

Letní chléb.………………………  128

Stará láska…..……………………  129

Něha ……………. ………………  130

Utichlé slunce……...…………….  131

Léto……….……………………  132

Srdce se ptá proč……………………133

Čarovná svízel……………………….134

Životní zrání………………………. 135

Bijící srdce…………..………………136

Zklamané sny....……………...…                 137

Večerní šero……………………                 138

Ptačí perutě……………………….. 139

Hořkost  …….………… …                …140

Rozvrácené srdce……………. …… 141

Větrná hora……….………………  142

Píseň větru….....………………… . 143

Věčný bůh……………………                …  144

Vítr a bůh……….….……………  145

Světlo ………………………….  146

Světelný bůh…………………..…  147

Schoulený pták….….…………….  148

Zářící slunce…………………….  149

Stesk ……...……………………  150

Vítr naděje……… ………………  151

Nové léto……...……………..….  152

Oheň ……………………………  153

Hrad lásky…….……………………154

Zářivé vlasy.……………………….155

Ohnivý živel………………………. 156

Zázrak lásky..……..………………157

Podzim ………………………                 158

Pramen tmy ……………………                 159

Kouzelný květ…………………….. 160

Stříbrný čas……….………….…                …161

Podzimní jablka………………….162

)

Stesk ….……….………………  163

Kouzla života....………………… . 164

Slunce  ………………………                …  165

Modravý svět…….….……………  166

Sluneční zář………………………  167

Lítost   ……………………..…  168

Vítr ve dlaních..….….……………  169

Stud …………………………….  170

Samet světla.…………………….  171

Příboj  …………………  172

Ptačí ostrov……...……………….  173

Zpívající slunce……………………  174

Bolavé srdce …….……………………175

Vlny moře ….……………………….176

Dva draci.………………………….. 177

Podzimní květ……..………………178

Třepotavý let ptáků………………                 179

Zpěv ptáků………………                   180

Osamělý pták……………………….. 181

Strom poznání…….………… …                …182

Kouzelný květ ………………. …… 183

Vítr a jméno……….………………  184

Jarní vánek  ....………………… . 185

Naděje  ………………………                …  186

Čekání  ………….….……………  187

Dotyky světa…………………….  188

Černé lodě ……………………..…  189

Jarní sníh…..….….…………….  190

Mizící sníh…………………….  191

Jarní sen  ..……………………  192

Zimní sníh  ………………  193

Kroky na cestě...……………….  194

Jarní květ  ……………………  195

Jarní vítr….……………………196

Jarní květy……………………….197

Stříbrná řeka……………………. 198

Jarní růže ……..………………199

Země ………………………                 200

Obrázek  ……………………                 201

Vlasy na slunci………………….. 202

Krev srdce …….………… …                …203

Cesta  … ………………. …… 204

Černý bez……….………………  205

Letní poledne.…………………… . 206

Život  ………………………                …  207

Srpnový sen …….….……………  208

Růže …………………………….  209

Neskutečná……………………..…  210

Svítání……..….….…………….  211

Zapomeň…………………….….  212

Slunečné ráno..……………………  213

Sen o mé lásce  ………………  214

Jméno mé lásky…...……………….  215

Jarní touha  ……………………  216

Otázka  …….………………………217

Podzimní slunce……………………218

Sen jarní noci……………………. 219

Tři kameny………………………220

Dveře do léta…………………                 221

Květy ledové růže………………                 222

Malostranské jaro……………….. 223

Blanka z Valois….………… …                …224

Smrt krále Jana……………….… 225

Koruna království.………………  226

Zářící hvězdy....………………… . 227

Sedmikrása…………………                 228

Růže a hvězda….….……………  229

Polibek ……………………….  230

Dveře bílých mraků ………………231  

 Katedrála Notre Dame……………232  

……………………….  

..……………………  

 ………………  

…...……………….  

……………………  

 …….……………………

 ….……………………….

……………………….

……..………………

………………………               

 ……………………               

 …………………………..

zlatovlasá paní

Zase jsem tě spatřil má zlatovlasá paní

pohled mírných očí tvůj ladný vzdech

po tobě toužím

 na jaře rozkvétá zem

a zpívají ptáci

na jaře  probouzí se dech

a slunce svítí a hřeje

brána do naděje

vítr nám provívá vlasy

probudil v mém srdci

něžné krásy

nad zemí plují mraky

 země je dívka která se halí

a obléká  bohaté i smutné šaty

země pod plujícími mraky oděná barvami

skromnost v duši chci mít

i odvahu a statečně se bít

vzdorovat osudům a zlým úkladům

má paní spanilá

zase jsem tě spatřil

 má duše sténá umírá vítr ti rozechvívá vlasy

naděje mě rozezpívá

a touha statečně se dívá

pohled tvých očí tvůj něžný vzdech

 paní malá statečná slyším tvůj marný dech

krásná růže

Mou růži spaluje touha beznaděje

chci pod oknem písně  zpívat

má paní spanilá nemohu se vynadívat

co jméno je co na jménu záleží

růže spanilá kveteš i pod jiným jménem

má přítelkyně krásná růže hebronská

po tobě touží duše zoufalá

tvé zlaté vlasy vítr provívá

paní něžná moudrá spanilá

jasný pohled očí tvůj něžný vzdech

jaro ve mně probudilo touhu

vonné květiny dech

na jaře země kvete a ptáci zpívají

květ růže ti dívky podají

a na zem hvězdy padají

 má paní spanilá po tobě toužím

má duše umírá

žárlivostí se užírám

má paní spanilá

rád bych tě spatřil

lásko pradávná proč utíkáš

o tobě sním

a něhou umírám

chci ti zcuchat vlasy

má lásko uprchla jsi

něžná láska

Proč mě odmítáš

a před sebou utíkáš

chci tě vidět

spatřit tvou milou tvář

a úsměv něžný

překrásnou lásky svatozář

chci vidět chůzi ladnou

něžný pohled tvůj útlý bok

má lásko něžná  moudrá malá

proč přede mnou jsi utíkala

chci vidět oči zářící

tvůj bystrý rozum spojit s mým

 jsi ta nejlepší kterou jsem potkal

jsem sám

spící tygr

Má paní luzná pohled modrých očí

tvůj zlatý vlas jasný smích něžný hlas

bez tebe jsem spící tygr

paní luzná tvůj něžný smích

ladný krok a oči zářící

je jaro a slunce nádherně svítí

písně pod oknem chci zpívat  

 paní spanilá nemohu se vynadívat

tvůj něžný úsměv sladký

půvabný  bok něžný krok

jsi světlo mých očí má milovaná

něžná lásko dávná

pro tebe teskním samotou toužím

 milá o tobě sním

chci po tvém boku se bít

má krásná lásko

proč neodpovídáš

trápíš mě a týráš

ztratil jsem rozum pro krásný pohled tvůj

pranic jsem nechápal živote můj

na smrt jsem připraven

 lásko pradávná spatřit  tě chci

abych uviděl  tvůj šťastný pohled

smějící se tvář

 má lásko

černý anděl

Anděli černý

proč soužíš srdce ztracené

a přede mnou utíkáš

trápíš oba do času se propadáš

jako věž vzdoruješ větru krev spojuješ

i proti zlému osudu

po tobě toužím

do času se propadám

nechal jsem tě odejít

s tebou chci žít

čerstvý chléb jíst

a čistou vodu pít

po tvém boku chci spát

a s osudem bojovat

živote touho toužím

a k žití pospíchám

ty jediná jsi mi pomáhala

chci slyšet něžný hlas

je jaro a láska zrodila nás

chci vidět tvé útlé boky

něžný pohled zářící vlnící se vlasy

oči nyjící

chci ti  zcuchat vlasy

s tebou jít po cestě lásky

tichý vítr

Poslouchej ptáci zpívají

naše písně potají

naslouchej větru

ten slunci vodě poroučí a oplodňuje klisny

chci větrem být severním tvrdým a krutým

zvrátit  osud

o tobě sním

kdo mi tě odloudil

a rozdělil nás

chci naplnit prostor a čas

s tebou chci žít

vše odvane a vítr utichne

slunce na jaře překrásně svítí

mám srdce spálené

 bez růže

rozum a srdce

Na jaře stromy kvetou a roste tráva

naslouchej šumění stromů a zpěvu ptáků

nevěř lidským řečem člověka poznáš po pohledu

po zraku zářícím rozum

a podle hlasu srdce

věř  činům a nevěř světu

má duše je hořká  bolavá

paní útlá ztepilá

tvé oči chci vidět

před tebou musím se stydět

tobě jsem ublížil vítr ví jak

slunce a měsíc stvořili prostor a čas

jaro zrodilo lásku v nás

do větru  vykřiknu

k osudu k času i světu

poslouchej písní  teskný tón

něžné lásky zlom

o tobě sním

osud mě do kamene vytesal

jsem pevná ocel

vzteklý tygr

sám sebe krotím

úsměv krásné paní

Písně osudu pro tebe kvetou

pod oknem budu je zpívat

má paní pro tebe jinak

 kde jsi zcuchám ti vlasy

spatřil jsem tvůj moudrý zrak

jaro a slunce stvořili prostor a čas

naslouchám bystrého rozumu

co dělat paní něžná ztepilá

má duše zoufalá se ptá

celý život jsem bojoval

pro tvůj úsměv má krásná paní

dar božího milování

horský pramen

V prameni horském je vody dost pro všechny

z něj vítr a ptáci pijí

má paní spanilá pro tebe žiji

pro zlaté vlasy modré oči

tvůj něžný dech a ladný krok

starého času vzdech

zde stálo město lásky veliké

má paní spanilá

 vzpomínka zbloudilá

pro něžný pohled očí

půjdu v světa kraj

s tebou hledat ztracený ráj

je těžké být sám

a vzdorovat osudu

pro tebe žiji

horský pramen je sám

z něj ptáci a laně pijí

ptáci mu písně zpívají

má paní pro tebe žiji

zahrada života

Pro pohled tvých modrých očí

snad do ohně skočím

je jaro a slunce svítí a hřeje

vane vítr naděje

v prameni horském je vody zlost

zoufám si něžně

máš mě dost

pro tebe žiji i umírám

pohled tvých očí  temný jas

je jarní lásky čas

tvé něžné oči útlý pas

vlasy zlaté tklivý hlas

je jaro a láska se zrodila

hřebec a klisna dva jednorožci

touhou žárlím a sténám

na smrt jsem připraven

slunce na jaře překrásně svítí

vzduch se tetelí světlem a vodou

umírám touhou po jaru tvých očí

zní mé lásky hlas

jaro probudilo touhu

chci znát vše a neznám nic

jsi vínem mého života  i chlebem

mléko z tvých prsou budu pít

 jsem barbar probuzený tygr

sním bláhové sny  které nekončí

jsi mým polem i zahradou

rytíř  lásky

Na jaře slunce překrásně svítí

dává mi sílu dávám slunci svou

něžná lásko jsi mým osudem

má paní spanilá

 tvůj zlatý vlas zuby bílé

něžný vzdech

mé tělo je slabé a duch silný

vzpomínám a žárlím

země se chvěje pod mými kroky

slepě běžím za tebou

tvůj obraz mám ukryt v srdci

chci ti něžně zpívat

dlouho jsem spal a nyní se probudil

hřebec chce běžet po tvém boku

klisno zlatovlasá  krásný jednorožče

chci tě poznat má lásko

tvůj něžný cit jsem neopětoval

dlouho jsem spal

můj život byl marným snem

ty neznáš mě a já tebe

chci tvým rytířem být paní mého srdce

utíkám před tebou lásko

a přece vím

sám sobě neuteču

sám sobě podlehnu

naše  jaro

Dnes začalo jaro

ne včera a ani ne zítra

dnes pro nás začalo jaro

jaro je svítání  jaro je naděje

jaro je odvaha  jaro je jaro

chodil jsem ulicemi

bylo mi jedno odkud jdu a kam

chodil jsem jarem

chci vykřiknout

já jsem jaro

mé srdce svítí a hřeje

můj dech voní  

a za mého zpěvu rozkvétá země

vzduch se chvěje  něhou a láskou

dnes ráno začalo jaro

slunce  jaro a ptáci mě donutili

vzít tužku a psát

je tu jaro

jaro je s námi

jaro je v nás

a my jsme jaro

moc jara

Jaro má nad lidskými srdci podivnou moc

dnes začalo jaro

chci toho tolik říci

letošní jaro má čarovnou moc

nedostává se mi slov

mohu jen sdělit že slunce hřeje a svítí

trávy listy stromů a keřů se zelenají

a ptáci na jaře křičí

jsme opiti jarem jako ty

co děje se v mém srdci

co děje se v mé mysli

je nesdělné a nesdělitelné

jaro má nad lidmi úžasnou moc

má zima byla dlouhá a krutá

bude mít mé jaro pro mne dost síly

slunce má na jaře divnou moc a hřejivě svítí

chci toho tolik napsat

a nemám dost citu

a ani dost slov

do jarního větru chci vykřiknout

slunce nám na jaře úžasně svítí

a jaro má nad srdci nádhernou moc

samota

Horský pramen je sám

jsou s ním hory slunce a měsíc

horský vzduch je s ním

a samota je spojuje

po obloze se honí draci

v mé mysli jsi i ty

vzpomínám na tvé zlaté vlasy

o očích zářících sním

po obloze létají mraky

na ulici kde bydlíš

sním o tobě tvůj něžný dech

má paní luzná ladný krok

zářící vlasy tvůj něžný oblý bok

píši na útržcích novin o cestách svých

o touhách marných o písních tvých

na zem padá voda

a máčí nám vlasy

voda stéká do očí

myslím na tebe a nevím

jak se s tebou setkat

kde jsi

má krásná neznámá něžná lásko

duši mi svírá žal

kde jsi

kde tě najdu

chci rudé růže složit ti k nohám

utrpení lásky

Má lásko pradávná

kde jsi

má duše pláče umírá

a srdce mi svírá žal

kdo mi tě odloudil

a snaží se nás zmást

život nejsou šachy

není to hra

život je utrpení s útržky lásky

v lásce není vítězů

jsou jen poražení

vše rozbiji a udělám kaši

ze které stvořím svět

falešných přátel je víc než dost

pravda je trpká nezvaný host

nemysli si že budeš poroučet

když chceš se mnou spát

musíš mým veršům naslouchat

má paní něžná moudrá malá

proč jsi utíkala

má krásná lásko nezlob se

jsem vzteklý tygr

trhám dravě potravu

stromy mládí

Paní něžná malá přede mnou utíkáš

na mne se nedíváš

má lásko nevoláš

na mě se hněváš

má krásná lásko

zabíjíš mě slunce mého života

jsi mým osudem lásko úžasná

má lásko proč mě týráš

mé srdce usedá lásko odvěká

proč mne odmítáš

pro tebe buší mé srdce

mne chceš zahubit i sebe

s tebou chci žít a naslouchat písním

nezlob se a usměj se

pohled očí tvých ztracených je ostrá dýka

po tobě toužím

jsi sluncem i měsícem mého života

lásko zoufale sním

proč mě týráš můj osude

nespíš a mne odmítáš

vy stromy mého mládí

 má kolébko něžná

celý život jsem tě miloval má krásná lásko

hřebec

Má lásko odvěká o tobě sním

 slunci a větru vykřiknu

láskou něžně sním

nic mě netěší

jsem bezohledný má lásko

chci abys dávala víc než sama máš

vše mé je i tvé má milovaná

má lásko

ty jsi se ozvala

má duše zpívá

 rád tě uslyším

a uvidím tvou něžnou tvář

má krásná lásko jsi mým osudem

paní spanilá  tvůj něžný krok

vonný dech  marný vzdech

země se chvěje pod mými kroky

bujný hřebec běží za tebou

tvůj obraz mám ukryt v srdci

tobě chci zpívat

dlouho jsem spal

hlasitě ržám

je jaro a slunce překrásně svítí

 dává sílu dávám mu svou

trápíš mě má milá

kolik času nám zbývá

 jsi mým osudem

spálené srdce

Má lásko ozvi se

srdce z kamene nemám

lásko toužebná

na tebe se hněvám

s tebou chci žít tebe miluji

drahá kde jsi ozvi se

zcuchám ti zlaté vlasy

ty jediná jsi při mně stála

jsi pevná života skála

má horo osudu

pro tebe žiji

i něhou umírám

má lásko spanilá

spatřit tě chci

 tvůj úsměv něžný tesknivý

ve snách zřím

čelo zrosené něžné vlasy

lásko ztracená jsi

chci s tebou žít

jsem vzteklý tygr

tebe miluji

bez tebe mě život netěší

má milá ozvi se

zcuchám ti vlasy

má milá ztracená jsi

kdo se mi smál

že srdce spálené mám

síla větru

Jsi síla větru má milá

z hory světla

láva vytryskla a pálí ničí a zúrodňuje zem

má sopka oživla

postavím se světu

jsem probuzený tygr a oživlý drak

železná gorila tvá láska pradávná

jsem osamělý mrak i horský pramen

 lásko z tebe jsem blázen

miluji tě má lásko spanilá

otřásáš světem

 a stromy rostou světlem

zachytit vítr do dlaní

se ti nikdy nezdaří

dlaně zavřeš a vítr unikne

 příroda  utichne

nastavím větru tvář nechám se ošlehat

budu milovat

bdění

Tmou lásky šíří se vlna za vlnou

za zšeřelých nocí zní  tepot lásky

modrou tmou do ticha

má milá kde jsi

s tebou chci žít

s tebou se radovat

a vesele smát

radostně pít a hodovat

tobě jsem ublížil

bez tebe je život utrpení

něžná malá drahá usměj se

řekni  mám tě ráda

lásko jsi mým osudem

srdce mám jak skála

a přece tebe miluji

 pro tebe v noci bdím

láskou zmírám

jsem zoufalý

jsi mým osudem

srdce shořelé mám

miluji tě

zoufale toužím

o tobě sním

má lásko milovaná

pro tebe bdím

měsíc nad mraky

Jsem vesmír i fantastický drak

lásko dávná dobře mě znáš

tebe miluji

lásko kouzelná o tobě sním

pro tebe žiji i bdím

týrám se láskou

chci tě spatřit

má krásná lásko

pohled tvých očí

kudrnaté vlasy útlé boky

něžné nožky a vlahé rty

tvůj úsměv zářící

vzpomínám na tebe lásko

půlnoc odbila nemohu spát

musím na tebe vzpomínat a tebe milovat

můj věrný osude lásko kouzelná

chci chránit tě lásko

osudem mi souzená tvrdý jsem

přec po tobě vzdychám

má milovaná ty mě týráš

chci zřít tvou něžnou tvář

vítr stromy provívá

a duši mi svírá stín

kdy tě uvidím

slunce nad mraky tiše svítí

i měsíc vystoupil nad mraky

má milá kde jsi

stvoření světla

Bůh stvořil člověka k obrazu svému  

jaké bylo první stvoření

a skutečné lidské zrození

jaký den nás dnes čeká

chvíle od člověka

dnes bude mé potěšení

co bude zítra

nikdo neví

zítřek je snem

a včerejšek přeludem

včera bylo jiné svítání

dnes nového světla rozhraní

na tebe myslím  krásná paní

jsi dar božího milování

slunce zlatě svítí

mraky se ženou po obloze

dar božího žití

a slunce svítí a hřeje

brána do naděje

zrající jablka

Vítr listy stromů provívá

a slunce svítí a hřeje

vítr mi provívá vlasy

má milá kde jsi

proč se neozýváš

bez naděje se díváš

má paní spanilá ty jsi mě ranila

jaro se připravuje na léto

na brzkou sklizeň obilí

a jablka tiše zrají

mé rty se ptají

milá  kde jsi

zcuchám ti zlaté vlasy

chci zastavit tlak osudu

možná zítra nebudu

jaké bude zítra svítání

hudba mě zahání od slov k činům

jaké bude snění a zítřejší kuropění

budou zítra zpívat slavíci

jaký bude zítra den

zítřek je vůči dnešku snem

 závanem větru

mlha osudu

 Jaký bude tlak času a osudu

zítra možná nebudu chléb jíst a víno pít

dnes požil jsem mléko zkyslé

padla mlha

bílé mléko pohltilo prostor a čas

ostrov co je v nás

jsi sám a vnímáš sebe

kde jsou ostatní a modré nebe

a zítřek s novým osudem

kde touha má

a naše nové žití

co bude s osudem prostor a čas

mlha pohltila lásky hlas

co bude s hmotou a energií

co bude s prostorem

když zítřek není

vše unikne

příroda utichne

to ví bůh stvořitel

bůh ničitel

bůh pán zástupů tvůrce žití

bůh lásky i války

osamělý mrak

Nemohu poroučet smrti ni osudu

zítra nebudou zde ti co včera tu byli

zrodí se jiní

nebudu jako dřív

bude nový smrtelný hřích

má duše zmírá

znám dívčí pláč

bůh stvořil nebe i zemi

jeho kroky duněly zemí

vzývám  boží jména

jsem mlha osudu

i osamělý mrak

 jsem touha i tajemství

i prostor i čas

ve mně zní boží hlas

stvořil jsem nebe i zemi

 mléko osudu budeme pít

 věčně milovat a věčně žít

pohled očí tvých temných je dýka

zlatavé modro nebe

Má paní tesknivá

do světa jsem se vydal

zachránit prostor a čas

mé zimní osudy

kde loňské sněhy jsou

tvým písním naslouchám

a píši verše snům

sním i bdím jsem osamělý

do větru náhle vykřiknu

láskou sním

jsem člověk jako každý jiný

má krev je červená

stydím se za své činy

co dnešku včerejšek dal

to zítřek pozítří dá

lásko spanilá o tobě sním

osude pro tebe bdím

láska se šíří tmou jak vlna za vlnou

a dává snít očím zářícím

do větru chci vykřiknout

a hledět na zlatavé modro nebe

navštívíme tebe pane můj

pane z dálky slyším

volám tvůj hlas

pane pokorně se k tobě obracím

jablko pokušení

Pane tvá láska jaro navštívila nás

zní prostor a čas

z dálky slyším tvé volání

ty jsi dobře mi radil a vedl nás

 ty pane zástupů

jediný bože

k tobě se obrací květ rudé růže

 nocí zní do ticha

proč jsem se zrodil a rodit se mám

příroda utichá

zní štěkot psů varovný z dáli

slyším jiskřivý vítr mládí

 rozezpíval horský pramen

v noci nespím

padá jablko ze stromu pokušení

na zem padá potěšení

proč zrodil jsem se sám

živote touho toužím

a k žití pospíchám

proč jste mě nezabili

když zrodil jsem se k marnému žití

jasný vítr

Osud stvořil nás

 i prostor a čas

něžnému stesku propadám

zřídlo hmoty s energií tvoří svět a ničí

čím jsem byl kdysi

čím jsem byl a čím budu

jaký jsem a kam půjdu

vlna za vlnou se šíří

volání osudu

zítra nebudu sedět

a verše psát

za osud dětí budeme bojovat

milovat se a radovat

 chci postavit se úkladům lidí zlých

vlastního stínu se bojících

vlna za vlnou se šíří

zní hukot mořských vod

pach moře světla větru

vesmír se rozkmitá a padne s ním

do hlubin temných bezedných

vítr jasný zníval ve ztraceném mládí

proč jsem se narodil

proč můj osude

jdu zoufalou mlhou

zítra nebudu sladce spát

budeme bojovat sami se sebou

osude touho zní teskný hlas

na jaře zpívá touha v nás

co bůh co člověk

Pane z hlubin nekonečna

 se k tobě s pokorou obracím

domů se navracím sám

toužím a k žití pospíchám

pane k tobě se obracím

co bůh co člověk

pán se s námi rozdělili o své božství

a do každého z nás při stvoření

 vložil část sama sebe

pohled tvých očí podmanivých týrá

žijí s osudem

písně větru

ptáci je zpívají

a slunce hřeje a svítí

stromy kvetou tráva se zelená

má milá před tebou se mi třesou kolena

hukot srdce

Jsem osamělý strom vzdorující vichřicím osudu

jsem tygr zuřící

i nudící se drak

jsem silná skála a něžné dítě

modré a zlaté nebe

vítr a ptáci mě donutili vzít tužku a psát

musím se radovat

nade mnou se otevřelo nebe

pod nohama se rozeznívá země

mé srdce duní

 a zpívá vítr bez naděje

pramen vody bez ptáků je sám

toužím a k žití pospíchám

co je světlo prostor a čas

toky částic obklopují a tvoří nás

 jsme pouhé roztoky

třtina ve větru se klátící

jsem bez tebe sám

do mě blesky bijí

má lásko spanilá pro tebe žiji

na jaře vítr rozhání mraky

má milá ztracená jsi

v uších zní hukot srdce

které prudce bije

s tebou má milá se nádherně žije

vzpomínky na zlatovlásku

Má paní spanilá na tebe vzpomínám

máš mě ráda milá má

chceš sedat mi na klíně

něžně se ptát

a se mnou si povídat

vzpomínám na tebe

na naše modré nebe

jsem dravá řeka i rozlícený drak

hořím ničím a sténám

nemohu v noci spát

myslím na tebe

odpust´ mi

slunce dnes zlatě svítí na modré nebe

má lásko ozvala ses

pláči blahem

chci zlíbat vlahé rty

tvůj bystrý rozum spojit s mým

bojím se

tvá láska pomine

zbude mi síla větru

shledání

Tvé zlaté vlasy vítr provívá

mé srdce se zmámeně dívá

pohled tvých očí mě týrá

má milá

chci abys mi odpustila

lásko pradávná

mě souzená

tebe volám

život bez tebe je omyl osudu

kde jsi  kam chodíš

má duše je bolavá

tiše pláču

podivným osudem se setkáme

žiji láskou k tobě

chci tě na čelo políbit

rameno pohladit

kde tě hledat mám

marně se ozývám

tebe volám

tvé vlahé rty a pohled očí zářících

vybíhám do prázdna

paprsek světla

Do tmy se propadám tebe hledám

vybíhám do ulic

vyběhl jsem a nenašel tě

na duši mi sedá stín

slunce ti ozářilo tvář

chci se ti do očí podívat

ztratil jsem lásku i hlas

 jsem vzduch ráda mě nemáš

něžně se hněváš

chci ti dát vše miluji naplno

 ztratil jsem život i rozum

neodpovídáš do tmy se propadáš

kde je úsměv zářící vlnící se boky

 ty jsi růže má

kde jsou naše hory a vody

a tvůj jasný smích

o očích zářících sním

jsi paprsek světla i čarovný drak

jímá mě tíseň

pro tvé modré oči a krásné rty

snad do ohně skočím

když je uvidím

vždy tě budu milovat má milá

vyznání lásky

Paní  proč odmítáš mne

i mé verše zmučené

v tichu duše toužíš

tvé tělo je zmatené

tvá duše je toulavá

paní malá statečná

ty jsi za mne meč tasila

a udatně jsi bojovala

má lásko malá

sražen jsem na kolena

mé tělo po tobě touží

má duše láskou zmírá

ztraceně se dívá

má paní vyzývám tvůj dech

jaro ve mně probudilo touhu

vonné květiny vzdech

láskou hyne osamělý muž

má duše něhou vzlyká

pohled na tebe mě týrá

jsi sokol dravý

z nebe padáš na zem

dravě hltavě trháš kořist

jsi slunce v býčích rozích

i hvězdné nebe

pyramida

Jsi pyramida v poušti

má paní duše mě neopouští

znám minulé i budoucí

i tok věcí příštích

znám i touhu

v tobě nalezl jsem pevnost

toužím po tobě má věži

jinou  naleznu stěží

která  mi tolik pomáhala

věrná lásko malá

po tobě touží má osamělá duše

ve větru se směji

mám lásku v tebe

pod nohama se otřásá země

a slunce osvěcuje nebe

něžně vzpomínám a pláču

pro tvou ženskou a dívčí krásu

sám sebe se bojím

chci vzkřísit Atlantidu má milá

jednou pláču podruhé radostí zpívám

na tebe vzpomínám

má paní přišel čas milování

nastal čas žití

tobě chci verše psát

a tebe milovat

vítr nese písek pouští

písek padá do všeho do očí a vlasů

a vysává tvou dívčí krásu

černý prach

Na zem padá černý prach

a voda je slaná mučivá

na mě se hněváš

má paní s tebou je to jinak

hledím na mraky na nebe

ve kterých vidím tebe

hledám tvé zraky

a nevím jak se s tebou setkat

má milá zcuchám ti  zlaté vlasy

má duše láskou zmírá

závidím těm

kteří na tě hledí

a slyší tvé písně

chci prohlížet boží šat

ten nelze rozstříhat

a ušít si z něj nový

velká je touha marné žití

má paní spanilá

chci hodovati a píti

mě spaluje touha beznaděje

a srdce zmámené zpívá

šedé nebe

Paní má duše láskou zmírá

chci se s tebou setkat

tebe miluji

zítra se zrodí jiní

má lásko pro tebe žiji

navštívíme nebe šedé

pane slyším tvůj hlas

zní letní láska v nás

i božský vítr i mládí čas

tvé tělo pane nabývá sil

duch je pevný jako vždy byl

tvé tělo je silné

tobě se nikdo nepostaví

 tvůj smích každého mrazí

láska nás rozpálí

dech duše je něžný bolavý

z hor zní vítr končí světa kraj

s tebou chci hledat ztracený ráj

pán je něžné dítě

a tvrdá skála

jeho vůle je pevná stálá

jsi věž osudu

dívej se do nebe má milá

a  lidem do očí

naslouchej ne co

ale jak ti říkají

toužím ti zcuchat  vlasy

má paní ztracená jsi

tobě jsem ublížil

Pláč

Marně na ostatní žárlíš

o tobě sním

něha samota a lítost v duši

vzpomínám na tebe má milá

bez tebe tiše pláči

svět sám se zbořil

marná lásky vláda

něha samota a smutek na podzim svítí

léto je ztracené žití

 nad zemí plují mraky

čím jsi a čím budeš v životě příštím

kde je má touha i žití

jaro končí léto začíná zalité pole

slunce hřeje samotou pláči

má duše sténá smutek mě jímá

toužím po tobě a pláči

náš život neskončil

je třeba se bít

chci chléb jíst a víno pít

jaro bylo krátké a studené

smutek a radost je muž a žena

samota a něha

chci s tebou se smát i radovat

má něžná paní  jsi dar božího milování

oddaně jsem tě miloval

jas

Má paní spanilá

pláču  na tebe vzpomínám

chci tě obejmout

políbit na rty pohladit vlasy

má milá ztracená jsi

vzpomínka na tebe vzrušuje

na tebe čekám

paní spanilá tebe hledám

v duši tiše pláču

 jasem lásky září touha i bytí

má paní chci něžně pro tebe žíti

je čas žití a čas umírání

čas nenávisti i milování

slyším tvůj krásný hlas

jarní láska zpívá v nás

něžné slunce zlatě svítí

ptáci mu písně zpívají

ptám se potají

co znamená pás vosí

má paní něžná malá

tebe k lásce vyzývám

má duše je těžká bolavá

vítr ti vlasy provívá

nikdy na tebe nezapomenu

mé vyznání jara léta i podzimu

 budu na tě vzpomínat má milá

letní bouře

Má paní spanilá na tebe vzpomínám

hořím ničím a sténám

bolestí pláču radostí se zalykám

pro tvůj křehký pláč

ty jsi plakala má krásná paní

křehký je dar božího milování

pláču a trhám vše kolem sebe

pod nohama se rozechvívá země

vzpomínám na tebe

proč jsem tě odmítal

nechápal tvůj něžný cit

tvé oči zářící zřím

chci s tebou žít má krásná lásko

na obloze tiše plují mraky

bude letní bouře

je dusno žalem pláču

po obloze plují bílé mraky

příroda se připravuje na nový život

umlkají ptáci a příroda tichne

jdu po ulici a hledám tě

srdce buší vítr mi provívá vlasy

můj čas rychle plyne

v očích mi stojí slzy

bolestí sotva dýchám

proč se mi neozýváš

a zmateně se díváš

bílý mrak

Slunce zlatě svítí na modré nebe

a osvětluje tesknou zem

na ulici slyším auta

po nebi pluje bílý mrak

snad také hledá družku

dřív než se vyprší

myslím na tebe

jak jsem tě odmítal

a ty jsi odháněla mě

venku je parné počasí

jaké máš vlasy

kam ses mi ztratila

je léto brzy bude sklizeň obilí

mé rty ty tvé hledají

má lásko pradávná  kde jsi

smutek mou duši jímá

dnes jsi jiná

obilí zlátne budou žně

myslíš na mne

myslím na tebe

už nevidím jen sebe

mé ruce touží hladit tvé

mé rty hledají tebe

mé vlasy vstávají blahem

žiji jen pro tebe

jsem šílený bolestí má milá

kam jsi se ztratila

vítr a slova

Do větru volám tvé jméno

vítr mi trhá slova

 neslyším nic

marné je volání ptáků bloudících

je mi divně u srdce

sním marné sny

venku řádí velká voda

myslím na tebe

na naše modré nebe

marné je mé žití

marná je touha

chci ti pohladit rameno

kam jsi se ztratila

ptáčátko vypadlé z hnízda

kde je tvůj dívčí smích

a smutný pohled očí zářících

pro tebe buší mé srdce

a hlava se mi točí

stěží vnímám svět kolem sebe

kde je život kde modré nebe

je věru vody dost snad boží zlost

kde pohled zmatený

kde marný pláč

teskný kvil nočních ptáků

let netopýrů kolem luceren

svit pavoučích očí kteří vylézají po půlnoci

nedostává se mi slov

jsem šílený bolestí

a vidím jen podstatné

poslání

Má duše je skleslá

vzdychám po tobě mučím se touhou

sním kdy tě uvidím

tvůj něžný pohled zářící

útlý bok a půvabný krok

chci slyšet chraplavý křik racků

cítit slaný pach moře a hučících vln

slunce zlatě svítí

 listí stromů u řeky se chvěje

i touha i beznaděje

marné je žití marný osud

marné jsou mé kroky marný sen

své kroky své koně kupředu žeň

štít slunce jasně osvěcuje mraky

mé tělo je zmatené myslím na tebe

chci tě spatřit políbit tvé rty

prach s čela setřít

spatřit tvé oči zářící

slyším jasný smích

sním o očích plačících

marné je mé volání

každý člověk má poslání

bude zítra svítit slunce

jaký bude zítra den

včerejšek je přeludem

vítr vysouší slzy hudba tiše hraje

a vítr s listím lamentuje

žijeme pro osud našich dětí

lodě snů

Lodí snů chci plout

slunce zlatě svítí dává život

čistí vodu vytváří svět svodů

piji vodu a chléb pojídám

a vesele si zpívám

zítřek možná nebude

a včerejšek je snem

láska zůstala v srdci mém

zjitra bude kuropění

bude nové snění

až nastane nový den

bude jiné svítání než bylo dnes

 možná pokvete i vřes

život je krátkým snem

možná tu zítra nebudem

bude jiný den jiný čas

smutek mé srdce svírá

 ty jsi mé potěšení

zítřek jiný není

jahoda bude sluncem červená

smutek zaženeme vínem

budeme pít a hodovat

i něžně se milovat

bude čas žít

zítra bude nové svítání

pláč a smích

Bude znít dětský pláč i smích

nastane nový den

budeme se milovat má krásná paní

až do ranního svítání

tebe chci se ptát

máš mě ráda milá má

chci plakat i se smát

chléb jíst a víno pít

jablko okoušet o tobě sním

chci sázet stromy a probouzet zem

zítřek je nové svítání

a dnešek strávím zpěvem

sám bez tebe

se mnou je modré nebe

a vítr ve tvých vlasech

se mnou je spousta lásek

barva života je zelená

před tebou se mi třesou kolena

a ptáci křičí

kdo je v mém nitru kdo se ptá

kde je má touha šílená

ptám se potají

jak ti říkají

má duše naslouchá šumění větru

voda na okap padá

něžná je lásky sváda

znám osud minulý  čas marného žití

šumění stromů

Zní slova vášnivá

a slyším temný svár

jaro je divné svítání

bolí lásky zrada

má paní spanilá  snad  máš mě ráda

marné je potěšení

krátký je život

letmé setkání s osudem

bolí lásky zrada

má paní spanilá tvé vlasy jsou zlaté nebe

tvůj ret je červený modré oči zrodilo nebe

útlý pás se vzdechem svírá

má krásná paní jaké bude svítání

a naše probuzení

tvůj krok je ladný srní

chůze lahodí mým očím

je letní bouře do stromů blesky bijí

voda se kalně dme a ptáci zmlkli

jen lidé zpívají

má touha vytryskla

ze šumění stromů

a láva pohlcuje zem

voda se kouří a na zem padá černý prach

lidé teskně zpívají zní lásky svádění

blesky křižují oblohu a nebe hřmí

na zem padá voda

chci tě houpat na kolenou

zcuchat ti vlasy má milá zoufám si

oblaka

Celý život bojuji s protivenstvím

a nyní s tvým ženstvím

je dusno vzduch se dá krájet

je vlhké počasí tropická bouře

teskná je duše teskné žití

má paní spanilá jak bez tebe býti

zoufám si paní má

tvá duše je zářivá v noci bdím

slyším houslí tesknivý hlas

jaro probudilo touhu

náš prostor a čas

léto je sklizeň obilí

léto je čas dřiny jablka rostou

nastává čas žní

ptáci tiše zpívají obilí zlátne

má paní spanilá po tobě ptám se

vítr to ví ten zná

 podivný tón písní tesknivých

je mi divně duši jímá teskný žár

zatmívá se mi před očima

čekám na tebe má milá

po tobě toužím

láskou se soužím

měsíc vystoupil nad mraky

kam se ztrácíš má milá

hustě prší a voda rozvodňuje řeky

oblaka jsou černá vodou a vítr je žene oblohou

jako pastýř vede své ovce

labutě

Chodím a samotou se zalykám

se světem se potýkám

řeka se rozlila a ohrožuje břehy

labutě po vodě tiše plují

slunce je skryto za mraky

a žene vodu na zemi

zůstávám s láskou celý

na zem padají potoky deště

voda tiše šumí a dopadá na střechy

slunce zachmuřeně osvětluje zemi

bylo velké horko  

voda rozdělila nás

i nový letní čas

vítr osudu nás zavál na zem

kterou chci zrýt osázet

a zralé obilí sklidit

touha mě týrá má spanilá paní

na tebe se nemohu vynadívat

z dálky zní hukot vod

voda po deštích páchne a hnije

labutě tiše plují loví potravu

hledám postaru

smutek

Smutek lásky mě jímá

proč paní má  jsi mi ublížila

čekám na krásný úsměv tvůj

proč jsi mi ublížila miláčku můj

čekám na tři slova

mám tě rád

chci sladké písni naslouchat

čekám na ladný úsměv

má paní spanilá

čím jsem se provinil

snad láskou jen

život je krutým přeludem

letíme vesmírem

neznáme budoucí čas

můžeme jen bohu zůstavit lásku co je v nás

čím jsem se provinil paní má

že mě trestáš

proč proti mě reptáš

proč se nezeptáš

tobě jsem ublížil

má paní snad se mě nebojíš

mé srdce po tobě touží

 u tebe má skrýš

pro tebe smutně pláči

v očích mi stojí slzy

po tváři stékají

osamělost

Má krásná lásko

ptám se potají

tělo i duše po tobě touží

srdce zmatené se souží

má paní spanilá

proč jsi mi ublížila

smutek ztracenou duši svírá

má paní  jsem sám

nikoho blízkého jak tebe nemám

pro tebe opustím rodný kraj

za tebou do větru poběžím

volám tvé jméno

já zešílel pro krásný pohled tvůj

 v očích mi stojí slzy

uvidím tě brzy

touha spatřit tě duši svírá

chci vidět  plachý úsměv

má paní spanilá tebe hledám

chci vidět tvé oči zářící

jsi krásná paní má

když se hněváš

a něžně se zlobíš

mé srdce smutek svírá

a v očích stojí slzy

po tobě touží má zoufalá duše

jsem zmaten ze svého citu

vzpomínky na tebe mě souží

má duše osamělá láskou touží

slzy

Lásko tobě jsem ublížil

 letní vítr ví jak

jsem sám bez tebe

v očích mi slzy stojí

pláči  a stírám slané slzy

smutek a radost i hrůzy

chci tě oslovit a nevím jak

ocitla ses v tmách

má něha tiše zpívá

vhání mi slzy do očí

v noci jsem pro tebe plakal milá má

snad je to náhoda

na tebe vzpomínám

má milá nechci ti ublížit

v srdci chovám něžný cit

chci tě v pase uchopit

vesele roztočit v kole

venku je siré šero

tma vpadá do pokoje

venku domy bíle svítí

v létě roste divné kvítí

a vaří se nápoje lásky

má milá  ten nepodám ti

chci okouzlit tvou duši

zpěvem i pohybem ladným i silným tělem

má osamělá duše touží

mé tělo zmatené se láskou souží

mám mnoho písní v hrdle

v těle touhou posedlém

zralé obilí

Chci sedlat s láskou koně

a vyrazit do polí

 už zraje zlaté obilí

bude dobrého chleba dost

dobrým lidem pro radost

stromy v létě rychle rostou

svěží tráva se zelená

vzpomíná na tebe

má duše je zmatená

a mé tělo je malátné

 zlaté obilí tiše zlátne

v očích mi stojí slzy

snad uvidím tě brzy

stírám z očí smutné slzy

má duše je něhou posedlá

zní vítr osudu

i po smrti tě budu milovat

co je láska

snad pouhý cit

chci tvé tělo uchopit

mámení hormonů mámení morfinů

nebo něco víc

světlo nové chci vyzářit

zastínit letního slunce jas

má milá v tobě je tolik krás

něha samota a klid

mámení osudu a marný pocit blaha

snadná je lásky zrada

v tvých očích je temný žár

ve zlatých vlasech se skrývá žal

listy stromů

Smutné je potěšení i život i snění

listy stromů se otáčejí za světlem za energií

ptám se potají mé rty tiše zpívají

o něžném pohledu o krásném úsměvu

v noci nemohu spát

tebe chci milovat

má milá ztracená  jsi plná krásy

kde jsou tvé rudé rty

a bystrý rozum zářící

 tvé tělo je plné síly duch roste a sílí

některé listí je zelené některé listí je červené

 slunce za oblaky tiše svítí vytváří prostor a čas

na poli kvete čarovné kvítí

po tobě toužím

samota mou duši tíží

a srdce svírá se

nabýváš ve snu na kráse

smutek mou duši jímá

má paní spanilá s tebou je to jinak

slunce venku zlatě svítí

peří ptáků se chvěje smutek bez naděje

něha samota a lítost se mísí v mysli svárlivé

nemám pro co žít smutek zůstává

bolí mě u srdce

má paní spanilá kam jsi se ztratila

kdo seje vítr rozptýlí se v bouři

ve mně jsou dva bozi války

jsem Áres Zpupný a Athéna Moudrá

ve mně je láska a touha

dívám se na jiné ženy a vidím v nich tebe

rozervanost lásky

Paní má na tebe se hněvám

v srdci chovám něžný cit

chci tě láskou okouzlit

ptám se potají

proč lidé zpívají

hledím na jiné ženy a vidím tebe

život chci polknout

a mléko z tvých prsou pít

tebe chci milovat a s tebou žít

s tebou chci životem jít

a radovat se a smát

s tebou smutně plakat

i něžně se vztekat

s tebou chci zemřít

 naslouchám šumění stromů

a poslouchám trávu

vypráví k ránu když padá rosa

slyším v houští zpívat kosa

pozoruji letní oblohu

po které létají ptáci

vnímám tok řeky

ta od pramene k moři spěje

je ospalé počasí

trápím se tvým ženstvím

žít s tebou je utrpení

život bez tebe je marné snění

let motýlů

Má paní jsi vzteklá

a na mě se vrháš

láska a nenávist jedno jsou

jako černé mraky s tmou

sním sny bláhové

má milá sebe nenávidím před sebou se stydím

jsi slunce mého života

toužím po tobě láskou se soužím

bude modrá tma

a v ní žalost a zmar

život je radost a ráj

bojím se sám sebe

bojím se o tebe když v noci bdím

je dusné počasí touhou se dusím

ta mé srdce svírá

jsem bez tebe sám

 srdce zmučené mám

v noci nemohu klidně spát

jsem smutný

je prázdno zmatek a zmar

podivný smrti zdar

i naše kouzelné žití

a podivné osudy našeho bytí

čarovný je svět

a mihotavý motýlů let

život je podivná hra osudu

smysl má život dětí

my sami jsme podivné smetí

třtina ve větru se klátící

klíče ke světu

Chci zpěvu ptáků naslouchat

i tvému zpěvu a hněvu

marné je mé bytí i snaha

a ostatní je touha

 lidské snění a lásky váda

podivným osudem se potkáme

divná je má touha

i mé smutné žití

divný je můj smích

srdce se toulá v oblacích

 má paní s tebou je krásné milování

něžné osudu spaní

žalost a nenávist je žalostný skřek

liší se velice od ptačího zpěvu

své tělo odkazuji létu

rád se zpěvu učím

a osudu do uší hučím

tvá radost a hněv

poslouchám pěnicí zpěv

směšný je lidský osud

marný je poryv větru

i čarovné lásky bytí

po světě roste rozličné kvítí

k životu k smrti  klíče ke světu

kdo postaví se větru

kam kráčí mé kroky

kam se dívám

kam odcházím

oč se pokouším

kuropění

Lásko proč jsem se narodil

kam mě osud zval

má paní spanilá

na tebe se hněvám

jsem něhou rozpálená včela

voda života je věčná

když voda nebude

nebudeme ani my

jsme vodní roztoky

tiše pláču a ptám se slunečního jasu

na naše kuropění

jaké je tvé snění

jsem láskou posedlý

venku svítí zlato na modré nebe

slunce svítí a hřeje nádherná naděje

proč jsou stromy zelené

a modré je nebe

sním o tobě a v duši pláču

kde je konec slunečního jasu

noc bez pokoje nebe bez mráčků

pokryté tichou tmou

šerou  bez naděje

ve větvích vítr tiše zpívá

do nebe se dívám

zní tepot mého srdce

 obzvláště prudce a trpce

naše životy jsou noc a den

život je lásky snem

čarovným podivným přeludem

lucerna

Dnes jsem šel ulicemi

díval se na krásné ženy

hořící něžnými nadějemi

vítr žene listí tmou

ptáci se vznášejí nad vodou

jdu tmou a mlhou rozlitou

mléko osudu pohltilo nás

zrodil se jiný čas

nás zrodilo minulé svítání

větru podivné zavání

má paní spanilá

písně pro tebe kvetou

kam spěje prostor a čas

příroda plyne podivnými toky

 vzniká a náhle zaniká

něžně se rozvíjí

světlo s podivnou lucernou

rychle se šíří tmou

zaniká v mlze umlká

se světem se potýká

jdu životem sám

a přispívám k čarovným osudu hrám

sám sebe se ptám

smutek mou duši jímá

má paní spanilá

na tebe nemohu se vynadívat

chci víno pít a vesele zpívat

vítr a slzy

 Má hvězdo osudu

na tebe se těším

a něžně zpívám tvým očím

jednou se směji podruhé pláču

sním o tobě má milá

tiše pláču do větru

a vítr mi osouší slzy

snad uvidím tě brzy

je horké počasí

chci tě posadit na klín

a pohladit zlaté vlasy

do uší zazpívat píseň lásky

tebe se písní ptám

osudu ze rtů odzírám

a černým temnotám unikám

proč jsme tu

proč zítřek jiný není

proč jsem se narodil

unikám snům podivným

letům motýlů nočních

brzy uvidím tvé slzy

cítím hněv a dusno

ve mně je pusto

mé kroky se šíří tmou

oblohou černou kouzelnou nádhernou

zbývá mi pár chvil

kdy tě potkám

kdy tě uvidím

shořelé srdce

Bez tebe v noci lehce spím

bez tebe lásko bdím

venku je dusno a ve mně pusto

je prázdno něžně se ptám

jsi zřítelnice mých očí má milá

chci abys mě políbila

sluší ti úsměv ladný

jasný smích a plachý pláč

žluté a rudé růže odkvétají

mé rty po retech tvých se ptají

venku růže úžasně kvetou

kvetou až odkvetou

ty jsi má růže spanilá

větrem provoněná koňadra zbloudilá

zahnaná větrem osudu do dlaní mých

svírám tě v náručí

mé srdce zborcené sní

vše na prach neshořelo

mě obestírá kouzelné šero

ptám se našeho osudu

zítra nebudu sedět a verše psát

nebudu hodovat zpívat a tančit

zítra třeba budu umírat

můj čas se naplní

den po dni naše věštba zlá

srdce láskou shořelé mám

zrodil jsem se k marnému žití

bílé domy

Je dusné počasí

žiji divné žití

mezi růžemi roste čarovné kvítí

 které nádherně svítí

 jsi růže vyrostlá jsi květina vonná

po tobě toužím samotou pláču

venku ptáci mlčí

a psi po sobě štěkají

zelené listoví se větrem chvěje

mně obestírá beznaděje

kupředu běžím za svým snem

chci naše písně zpívat

má paní spanilá nemohu se vynadívat

hlava se mi z tebe točí

proč ptáci na jaře zpívají

a v létě mlčí bojí se tmy vlčí

nad hučícím splavem vznešené labutě plují

loví svou potravu

tiše roste tráva měkká a voňavá

bílé domy obklopuje modré zábradlí

je ticho jen šelest srdce zní v uších užaslých

čarovné je potěšení čarovný je zítřek

ten jiný není

a přece vše není náhoda

na jednou stvořené se ptám

a větru dešti naslouchám

tiše prší voda padá na zem a oplodňuje ji

prázdnota

Prázdná a vyschlá studna jsem

pohlcuji vodu padající na zem

i světlo i prostor a čas

co tvoří mlhu v nás

mlha je prázdná a smutná

na dně duše nalézám zárodek žití

má paní spanilá což ztratil jsem tě navždy

tvůj krásný úsměv a pohled očí

ocitáš se v mé náruči

 tvůj něžný útlý bok a půvabný krok

má paní spanilá  ve snách tebe jsem spatřil

tvůj něžný úsměv zářící

a pohled milý střízlivý

bez  tebe jsem sám

za tebou pospíchám

a zapomínám na  život

na slunce hořící a oči toužící

má samota spaluje

ke smrti marně pospíchám

a srdce zkormoucené mám

ulice

Letní slunce venku svítí

je těžké dusné počasí

je po letní bouři

mé srdce se bouří

jdu osamělou ulicí a vidím svět

chci  tě  potkat

svět  je podivný proměnlivý

čarovná plná změn a současně nehybná

je letní dusná bouře

s kouřem šedých mraků

život je plný zázraků

kdo jsem odkud jdu a kam

s kým se střetám

nejvíce sám se sebou

když pospíchám za tebou

má paní spanilá jsi mým osudem

ve tvém objetí jsem člověkem

krásný je život láska a čas

a marné je mé žití

je prázdno po bouři

stromy rostou a ptáci zpívají

včera padal na zem hustý mrak

stále hledám tebe

chodím ulicemi a vidím tvé oči

vzpomínám na tebe má milá

jak ses rozzlobila

oblaky pokryté nebe

Něhou lásky roztávám

nevím odkud jdu a kam

za mámením osudu

za světlem přeludu očí

má paní ztracená kdy tě uvidím

pohlcuji svět kolem sebe

i bílá oblaka a nebe

ve kterých vidím tebe

smutek mou duši jímá

paní má kam jsi se ztratila

smutný je lidský osud

sotva se zrodíme

 už pospícháme k smrti

zase mě podráždilo

osudu rozkacené dílo

které se světem nazývá

blaženě se usmíváš

jsi ode mě daleko

 mé prázdno se naplňuje

nevím sním či bdím

nevím co čekat

letní vítr  to ví

život připravil strašné dílo

krásné a hrozné

mlha

Mlha na zem padá

má duše je zoufalá

bez tebe jsem sám

odnikud nikam pospíchám

tebe hledám

a za tebou spěchám

marně se ptám po kráse

na konci tunelu vidím světlo

mě spaluje touha beznaděje

kam život spěje

od zrození ke smrti jiné cesty není

ptáci zpívají při ranním snění

smutný je úděl náš

radost mi v srdci zůstala

čas smutek odplaví

a bolest bude přeludem

mlžná prázdnota mizí

i radost i zmar

hledám ztracený ráj

tebe nalézám

a zapomnění zítřek jiný není

chci zapomenout

ze srdce tě nemohu vytrhnout

labutí jezero

 Kalné je ranní šero

stříbrné jezero plné bílých labutí

čarovný čas ubíhá

prázdné a zoufalé

vzteklé a touhou hořící

je letní dusno

 a parno po letní bouři

pro tebe žiji

s radostí miluji jím a piji

chci se radovat plakat smát

a tebe milovat

tepeš mi v těle milá

mé srdce buší

a vlasy mi blahem vstávají

mé srdce je třepetavý pták

který se vznáší v oblacích

má duše se k tobě obrací

jdu lesem  a stromy hučí

ve větru teskně zpívají

nechej se unášet osudem

a ten tě na ostrov štěstí zanese

ve snách jsem tě spatřil

slunce ti ozářilo tvář

a měsíc písně tajemné zpíval

ve větru stromy zpívají

ptám se potají

odkud jdu a kam

vyhořelý oheň

Za tebou pospíchám

jím zázračné lesní plody

a dusnem se zalykám

je horké počasí

má duše zbloudila

a srdce zmateně buší

nevím sním či bdím

sám sebe hledám

v sobě se nevyzná

vyhořelý oheň plný popele

s drobnými uhlíky živého ohně

pro tebe bdím

trháš mé srdce

pokora

Člověče vzpíráš se

nastav slunci a větru tvář

člověče opovážlivý

chceš spatřit svatozář kolem hlavy

hledej jasnou sluneční zář

a dej se hladit zlatými paprsky

ničeho se nebojíš

a před sebou se stydíš

vnímáš prázdnotu duše

očima mlhou zastřenýma

hledíš do dálky

a nevšímáš si světa pod nohama

do sebe hledíš

a nevnímáš život jen sebe

hledej pokoru v nitru

nalezni pokoje

 člověče rozzlobený

proč se na svět neusměješ

dej se hladit větrem

možná zítra svět nebude

a nebudeš ani ty

zítra nebudou jiní

kteří chodí s planoucími zraky

nečekej na zázraky

hledej mír v osamocené duši

voda z kopce plyne

ptáci a slzy

Vítr mi provívá vlasy

a ptáci se smějí mým slzám

jasné hvězdy tiše z daleka svítí

pláč nalézám v nitru

změň sám sebe

ostatní také pláčí

radují se a smějí

jinak než ty

neboj se smát a bojovat

za mír v duši

hledej sama sebe a nalezneš jiné

jsi smrtelný

a znáš lidské utrpení

pro lásku zpíváš

své duši a srdci

otevřelo se nebe a rozechvívá se země

země tvá i předků i dětí

země žírná i pustá i zalitá deštěm

země pokrytá vodou

hořím touhou spatřit tvé oči

vzít do náruče pohladit rámě

nastavuji větru líc

a oči sluncem září

hledím ti do očí

smích mi tuhne na tváři

ve mně je láska ukrytá

slunce ve vlasech

Na slunci září tvé vlasy

pokryté slzami lásky

stavíš se osudu

pokorně klekni před bohem

ten dal ti lásku i duši

raduj se směj se zpívej

a vlídně se na svět dívej

jsou tu i jiní

zpívají si a hrají

do nebe se dívají

plynou mraky hnané větrem

ženeš se za marným světem

hledej chyby v nitru

a nalezneš mír a štěstí

láska je něžný okamžik

a život je čarovné snění

jednou jsi tu a podruhé tam

do nitra utíkáš

proč spěcháš

a na jiné se hněváš

obviňuješ jiné

radostí zpívej žiješ

můžeš se smát

plakat i milovat

láska v očích

Mé kroky jsou sečtené

hledám lásku v nitru

hledím ti do očí

láskou se smějících

i bolem plačících

pláču i se směji

podléhám trpké beznaději

jsem obyčejný člověk

který po stínu a vodě touží

tráva se pod nohama chvěje

čarovná naděje

slunce nádherně svítí

a vzduch se tetelí horkem

sním ve stínu duše

do smutku ponořené

smál jsem se větru vysoušejícímu slzy

stydím se sám před sebou

za pýchu a necitelnost

srdce je pláčem okoralé

mé rty hledají rety tvé

aby je políbily

mé ruce hledají tvé rameno

aby je pohladily

hledám a na sebe se hněvám

tebe nalézám a ztrácím

něžný pláč

Mé srdce žije touhou

spatřit oči polekané a pokryté mlhou

vidět chůzi ladnou a vlnící se boky

slyším plachý smích a něžný pláč

má milá tebe jsem ztratil

ty jsi uprchla

v čí náruči se ocitáš

a vášní nedýcháš

kam pohlédnu tebe vidím

a tebe nalézám

ve tvé náruči spím

a ty v mé procitáš

v očích mi stojí slzy

pohled očí temných ztracených

je ostrá dýka

sluneční zář

Má paní spanilá srdce jsi ranila

na tebe vzpomínám

na krásný úsměv na modré nebe

na naši radost i pláč

rmoucení a lítost

i já si prožil své

nastavuji větru líc

líbá mě sluneční svit

chodím po ulicích

vidím utrpení i štěstí i radost i zmar

vše je jiné

než bylo dřív

i ty jsi jiná

slunce ti ozářilo tvář

měsíc nad mraky vyšel

a zpívá zářivou lásky píseň

 v uších zní srdce zmámené

je láskou zmatené

rmoutím se srdce prudce tepe

mé tělo krví plápolá

zavírám oči vidím zas

měsíční ušlechtilou tvář

úžasná je sluneční síla

má duše lká

studna života

Slunce ti ožehlo tvář

a tělo je sluncem unavené

zní píseň tesknivá

vše je lepší než lhostejnost

lépe je milovat než nenávidět

nálady osudy a zrady

vítr šelestí listy stromů tráva se chvěje

a ptáci tiše spí

polevilo parné počasí obilí se sklízí

něha duši svírá tiše pláču

odevzdávám se času

jdu cestou bez návratu

nelze dvakrát vstoupit do téže řeky

chci žít i zpívat

a vesele víno pít

život utíká rychle zastavíš se

a voda proteče mezi prsty

láska má v srdci skrýš

smích a pláč jedno jsou

jsi krásná v mé mysli

tvé vlasy na slunci planou

tvá kůže je voňavá

života studno vodo chladná

líbezná růže

Lásko jsi křehký pták

má růže líbezná

rdí se zrána

je smutné letní počasí

ovoce rychle sládne

a rozplývá se na jazyku

v tichém okamžiku rudého svítání

cizí odchází snem

přeludem našeho zpívání

 které mě zahání od slov k činům

mlhou osudu zatřesu

slunce nad mraky tiše svítí

nalézám sám sebe

hledám modré nebe

věčný bože žiji v tobě

v žilách pomalu proudí krev

nebe je temné šedivé

raduje se divoké zvíře

otevřely se těžké mříže

a skrýše snů se otvírá

má duše tiše zpívá

miluji moudrost a radostné žití

hloubku tvých jasných očí

průzračné dno moře

jarní kuropění

Jsem vzteklý tygr zuřící

i něžné dítě plačící

jsem smutná žena lkající

i divý hřebec ržající

jsem jako žena moudrý

i šílenou láskou hloupý

jdu cestou kolem řeky

vidím její proud

jak šedivě teče do dálky

den začal sluncem plát

je šedivé ospalé počasí

kam se ptáci poděli

kde je zpěv a pláč ničení

kde jarní kuropění

slunce šedivě svítí za mraky

bez cíle životem k smrti pospíchám

víno piji a chléb pojídám

ve snách zřím tvou něžnou tvář

a úsměv plachý v duši ti ptáci zpívají

řeka tiše plyne

míjím skryté cíle

stromy si něžně zpívají

a rostou k nebi

náš svět je svěží

čarovné kvítí

Můj život pomalu mizí

svět je podivný cizí

a pokrytý rzí do dálky slunce svítí

ve stínu stromů roste čarovné kvítí

nad ním slunce bdí

chodím ulicemi bez cíle

míjím se s tebou a sním

 tvůj zvonící smích

něžnou vášní vzdychám

noc času pomalu plyne

v času hledám boží símě

raduji se a směji

sním i v beznaději

dozrávají lesní plody

nebe hřmí blesky bijí do stromů  do lidí

do domů a zase do stromů

srážejí je na zem

země splavená deštěm plodí

dcery a synové se rodí

včelí med

Děti rostou dospívají žijí a umírají

hvězdy tiše svítí občas vybuchnou

a svítí nám nad hlavou

lidé se ženou za potravou

berou některou

radujme se zpívejme jezme

štěstí ne smutek hledejme

stromy rostou do nebe

a za sluncem se dívají

ptáci mlčí a vyvádějí děti

v hudbě snů v domě snů

vidím mlhu

slyším veselý zpěv kosů

do nebe něžně hledím

tiše spím a dýchám

něhu v srdci nosím

jdu svou cestou

vesele si zpívám

tvé vlasy jsou včelí med

tvé rty skrývají jed

v očích máš nádherný jas

tvůj svět je plný krás

tvé boky gazelí pružný krok

půvabný bok

zpěv zvonu

Tvé oči září na cestu snů

náš hněv radost a pláč

chci mluvit pravdu nezalhat

po smyslu života se ptám

bezstarostně spím i usínám

 probouzím se a sním

s láskou usínám i bdím

z dálky zní zpěv zvonu

s láskou volá do daleka

život bez lásky je marné snění

s láskou jsme bohům podobni

v lásce jsme si rovni

s láskou jinak bdíme i pijeme

něžně se milujeme

po vodě slunci toužíme

brzy nebude nic

 prázdnota zůstane po nás

jsi prach a v prach se obrátíš

jaký je náš rozum

stéblo trávy zmítané ve vichřici

v ní spíš v ní bdíš

s bohem se uvidíš

slunce a měsíc

Sním i bdím

a marně se vydávám

na dalekou cestu bez návratu

někdy marně tápu

a jindy jistě jdu i šátrám

není jiné cesty než letět do neštěstí

čas rychle plyne

 jinou cestou jde

 ohnivé slunce zářící

i bledý měsíc nyjící

i prudký vichr zuřící

oáza osaměla

karavana jde a psi z dálky štěkají

karavana jde pomalu za obzor

odkud a kam

vítr provívá větvemi stromů

sprchlo ptáci se vracejí domů

růže se chvěje pod křídly včel

večer náhle uletěl

co je krása něžný okamžik

nezáleží na jménu

mávnutí křídel motýlích

někdy i lásku rozptýlí

stádo koní se rychle honí

večerní čas

V tvých řasách vidím pláč a hněv

něžné volání zvon láskou vyzvání

volá nastal večerní čas

slyším tepot srdce

kdo ví co znamená

vítr zpívající ve větvích stromů

opouštím a bdím

listí se ve větru chvěje

měsíc vychází a ptáci vodu vypili

marné je mé volání marné je žití

slunce tiše zachází

a měsíc se zářivě rozsvítil

voní letní kvítí

a slunce usměvavě svítí

slyším volání mládí osudu

zítra lásku pozbudu

pomalu se rozpadá

blíží se tmám

studený vítr

V mé duši je prázdno a bolest jí proniká

je pusto smutek pomalu utíká

sem a tam jde kyvadlo žití

radost i smutek mne ničí

jsem sklizené pole

a nemám kam jít

 prázdnota je pole bez obilí

a studené větry tiše dují

stářím usychá větev stromu

míza mizí větev se rozpadá

má bolest zůstává

kde jsou tvé cíle

rozum a tělo slábne

včera snadné těžkým zdá se

nelze uprchnout a vydechnout

rychlé a pomalé umírání

a marné zrání

stanu se dítětem rozum uvadne

něžné lásky snění

v očích mi stojí slzy

zavřu je uvidím tě brzy

sklizené pole bez obilí

a studené větry od severu bijí

promarněný sen nad propastí se potácí

je těžko být sám

nebojím se plakat i smát

pusté pole

Bolest je sklizené pole

kam se všichni poděli kde je pláč a smích

jsem se sluncem větrem osamělý

jsem láskou pobledlý

zamiluješ se láska ti unikne

hledáš jinou vytloukáš klín klínem

zbudou ti oči pro pláč

v jiných očích vidíš se zas

smutek a prázdnota

ostrá bolest je pryč tupá zůstává

změň svůj prudký krok

ve snách tě vidím

už jsem se vybouřil

 jsem jiný než dřív

nesnesl jsem poroučení

dobré i špatné rady

po tichém objetí toužím

a ve snách se soužím

do tichého světa procitám

odkud jít a kam

pusté je pole bez obilí

a prázdné strniště stojí

brzy se zaorá

na zem padne černá tma

prázdná bolest v srdci

osud ti přikáže

není jiné cesty všechny vedou do neštěstí

kouř žití

Chci se vrátit říci ne

smutně se otáčím

co bylo včera bude zítra jiné

nevrátí se minulá chvíle

za tebou pospíchám

chci konat činy překonat marné žití

a tvé rty políbiti

 tvé rty se štěstím chvějí

 a boky se houpou tápu tmou

v nitru pláči láskou

a něžnou pravdu nalézám

chci žít  umírat i radovat

smutné a podivné je milovat

horší je prázdnota smutek a žal

píseň zní v temnotách

bolest tě provází

s ní rodíš se i umíráš

kdybys věděl co těžkého tě čeká

nechtěl bys žít

šeptá hluboká lítost

v uších slyším šumění moře

zraky zakalené kouřem žití  

v těle proudí horoucí krev

chci vidět kosa

jak se žene listím za potravou

život je nádherný i smutný

vnitřní víra

Záleží na úsudku

na pocitu radosti i bázně touhy i strázně

jsem malý chabý slabý

život není bez námahy

smutek pomalu opadá

a bolest v srdci zůstává

kde je mé vlídné srdce

stanu se lepším

zlepší se mé bytí

zítřek zrůžoví vycházející slunce

končí léto mění se horké počasí

sním či bdím

chci žít vesele jíst a zpívat

milovat myslit plakat lkát

v životě je důležitá vnitřní víra

muka štěstí

 Něžný okamžik štěstí

 slastně prochází údy

 štěstí je proti tobě sedět

a do očí ti hledět

a hladit tvé ruce

 vzpomínka na tebe prostupuje rozum

a kalí mé myšlení

slastně spím

štěstí přilétne zdaleka usedne na tvou tvář

svatozář tvých šťastných očí

zamilovaně se točí

i slunce v očích

i tvůj zpívající smích

 i slzy očí plačících

znám libý pocit ztracený  

 tvůj pláč lkavý

naše muka

hluboká voda

Štěstí je milovat

 znám muka lásky

ve štěstí snadno žiji jím a piji

tebe chci milovat

 máš slunce v očích

jako země se kolem tebe točím

láska je voda hluboká jasná chutná

chce štěstí i vítr pohladit

 láska srdce lapila

 má krásná paní naše něžné milování

a dlouhé spaní

co je štěstí nikdo ti nepoví

každý má své

pro jednoho štěstí pro druhého neštěstí

co je láska

nevím a nechci vše znát

za lásku chci bojovat

a za pravdu v srdci

i za lásku ztracenou

 láska se rozplyne

pole úrodné je něžná žena zmámená

pravda i hřích

zpěv srdce

Je krásné se v lásce narodit

 štěstí a láska

je něžný okamžik

i smrtelný hřích

citem se zalykám

krásné spaní a něžné milování

zní zpěv našich srdcí

slyšíš tiše zpívají

ptám se potají

jaká je těla i ducha rovnováha

 a boží sláva

lásku jsem okusil  mám málo sil

krásných chvil je pár

otočíš se štěstí stojí opodál

směje se ti do očí za šťastným se každý otočí

mám svobodu v srdci

v lásce je zrozená

 i bolest jiná

krásná sluneční žena

kvetoucí růže bzučící včela

láskou uletěla

žena zaslepená

žene se k bolesti zradě

něžný okamžik

láska odlétne

zůstaneš sám

temný pláč

Má vzpomínka v srdci zůstává

na hrobě roste zelená tráva

unikla láska toulavá

ptáci tiše zpívají ve větvích stromů

vracím se do snů do dálky mizí

naše láska ryzí

naše probuzení

a společný smích

tvé srdce zářící bdí

a tvé oči štěstí uvidí

nemohu v noci spát

u srdce mě bolí

svírá soukolí ztracené lásky

a naše štěstí

tvoří lásku kolem sebe

nad hlavou máš slunečné nebe

naše láskyplné objetí

nad lásku není

tvůj úsměv plachý

a oči plné lásky

za tmy zmizel temný pláč

i tvůj úsměv i žal

znamení neseme oba dál

pokušení a něžné snění

veselé kuropění štěstí zmizelo

mihotavý pták štěstí

Štěstí je malý mihotavý pták

který zpívá i mlčí

 na hlavu ti sedne

a odráží se ti v očích

štěstí zmizelo

v temnotách osudu už  hledat nebudu

raduji se i pláču

osamělé srdce se probudí

radost střídá žal  

motýl dosedá na květinu

květina se nepatrně chvěje

vítr listím věje

květina voní a září

znám zvuk písní

zvoní vítr v nich

čas žití je čarovný

vítr v uších

Mé srdce sní

 touha i hra lásky šálivá

i něžné jarní žití

kdy tě uvidím

nad řekou se tyčí hrad

v něm láska přebývá

sklizeň se opozdí

a zlaté obilí tlí

jdu kolem šedé řeky v létě tekoucí

labutě bílé v kalné vodě loví čile

 srdce se láskou probouzí

listy stromů světlo pijí

chci s láskou žít

a chléb jíst a čistou vodu pít

v uších slyším příboj moře

vlna za vlnou se žene na pobřeží

a vítr zvoní v uších

rozkacená včela

Chci pít víno tvrdé hrdé

a pyšné na slunce

a pít mléko zkyslé

 zahánět  velkou žízeň

chci milovat i lkát

láskou se srdce rozezní  

zvon zazvoní a umlkne

ptáci zpívají a vyvádějí mladé

jaro zrodilo lásku

na jaře se narodíš

v létě před sluncem hledáš skrýš

na podzim slunce hledáš

v zimě spíš nalézáš mříž

hledáš sama sebe

zlaté a modré je letní nebe

čekám zda se ozveš

život nás čeká

volám do daleka

bijící srdce vášeň zuřící rozkacená včela

jarní kouzelné jitro

láska uletěla

loukotě osudu

Má těžká beznaděje

náš život je trpký a krutý

chci být v tvém náručí

má paní spanilá ty jsi mě ranila

život bez touhy a lásky snění

je přecházení odnikud nikam

pro tebe něžně lkám  

a po tobě zoufale toužím

 vedle tebe se probouzím

hledám tvou lásku

a zarputilé životní lpění

a kruté noční utrpení

vane vítr naděje

a líbá úsměv sluneční

i loukotě kola osudu

za tebou spěchám

k ránu se probouzím

hledám pravdu v toužícím nitru

nelze žít bez strasti

 touha chrání mé srdce

zmámené jarním sluncem

mé srdce zpívá

životní síla

Krása je pomíjivá

co jednomu krásným zdá se

tím druhý opovrhuje

 krása povznáší i ponižuje

dračí sluje i příbytek medvědů i skála orlů

po kráse se pídím

vina srdce spaluje vinu se ke slunci

a víno mě rozpaluje

mé srdce se raduje

prchám před krutým osudem

probuzené jaro a letní plody

a naše podzimní ovoce

uprostřed světa

rozbouřené srdce provází

radost a touha

okouzlené srdce se raduje a lká

svět je plný smutku

muž a žena jsou půlky člověka

smrt muže ženu rozdělí

smrt ženy muže ubíjí

srdce je láskou rozbouřené

unavené a zmatené

láska mi tepe v srdci

má životní síla

touha

Toužím po tvém objetí

chci tě sevřít  náručí

mé osamělé srdce sténá

nelze se vrátit

a změnit tok času

smutné a nesnadné

je pochopit sám sebe

a poznat svůj osud

můj čas se naplní

nic po mě nezbude

jen prázdné místo

které se snadno zaplní

můj duch bdí

a chod věcí budoucích

osud mi nic nepoví

něžné srdce  ti napoví

je bolestí zkormoucené

touha je slastné objetí

a zajetí mého mozku

tvá něžná tvář

a vlnící se boky

kam jdou tvé kroky

něžný smích je skrýš duše

naslouchám tlukotu tvého srdce

 má touha je v těle v mysli

a není bez radosti

nebe se hvězdami

Život je touha zmýlená

vzpomínám na tebe

na zlaté a modré nebe nad polem

spáč se probudil

láska je pole bez úvrati

toužím milovat

a s tebou chci žít

samotou se soužím

někdo je s námi

sluneční bůh se hvězdami

i lkaní i toužebné milování

nastavím větru smutnou tvář

 ztracené srdce mám

klam

Po obloze plují černé mraky

osud nás vede k štěstí

větve stromů pod nebem bez návratu

něžné milování a bezedné sny

má cesta nekončí

a tvé trpké otázky

má krásná paní

bílé sluneční světlo i černé noční peklo

touha nás zrodila

 ta rodí děti

po láskyplném objetí

tvá něha spaluje

život bez  tebe je prázdnota a smutek

nebe bez mraků není

naše něžné léto končí

láska se mění v nenávist

i ve smutný smích

smete nás prostor a čas

bolestná životní touha

co nás spaluje

a nevrátí se

láska v nás

nalézáš v ní sebe

hledáš potěšení

klam v temnotách

nesplněné sny

Mé nesmyslné cíle

a dny bez dlouhé chvíle

i krásné životní utrpení

nesplněné cíle nás nezastaví

má paní spanilá je krásné žít

v noci tiše spíš

 mysli utajená skrýš

je hledání lásky a vábení snů

ve smutku podobám se lvům

na slunci ležícím

stín něhu ochrání

bez tebe spím láskou zmatený

nevím sním či bdím

hledám pravdu v nitru

s čím zacházíš s tím scházíš

smutek je srdce zmatené

 jako pták schoulené

žádné zklamání

lépe se zlým počítat

pak se v dobrém radovat

neboj se plakat i smát

a dívčí klín

jaro přichází prudce po zimě

jasné světlo se probouzí

sluneční štít vidí

jak po zemi chodíme

zklamání snů

S láskou se radujeme i trápíme

jsme obyčejní  lidé

ničíme své cíle

radostné žití a prapodivné kvítí

včely med sbírají

a med ostatní jim kradou

mé zklamání v životu i snu

lépe se upracovat k smrti

než zklamáním se trápit

užívej život plnými doušky

smutek a zklamání rychle přichází

a pomalu odchází život odumírá

a podivné písně zpívá

končí letní parna

a život s vodou  i s paprsky slunce

štít  srdce tě v životě ubrání

zbloudilá duše a tepot tvého srdce

v noci  pršelo

nebe je plné mraků

vánek ovívá mé srdce

zoufalý kvil nočních ptáků

život s láskou je plný zázraků

v duši tiše pláču

nitro naděje

Nebe a jasné slunce usměvavé srdce tepe

vítr zuří v zahradě vyvrácených stromů

město je plné bílých domů

má řeka plyne a srdce trpí

poznávej sebe a poznáš svět

mé nitro naděje

ta nikdy neumírá

a vede nás životem

pospíchám za svým snem

ukvapené mládí a život plný milování

nechci lhát sám sobě

být středem vesmíru

otevřelo se nebe citu

a podzimní čas

léto odchází a láska zůstala

podzimní muka

Čirá láska zůstala

i touha a zklamání

a krutá podzimní muka

léto rychle odchází

a země je suchá

voda teče po kameni

ryby v ní rychle plují

a podzimní větry tiše dují

labutě hrdě plují po vodě

a mluví potají

 zní vítr mládí srdce

touha rychle odchází zklamání zůstává

zářivá hvězda světla

 zpívá životní síla všehomíra

slunce obloha a voda se mění

v bolestném zapomnění

životu unikám

 odnikud nikam pospíchám

raduji se i podléhám beznaději

co je život co je touha

rozkvetlé růže

Nebeský je lásky jas

svit sluneční v srdci dlí

jsem touhou posedlý

bez mraků je svět zázraků

vlny na vodě tiše tekoucí

a stín labutě tonoucí

na vlnách se probudím

voda ochlazuje čelo je parné letní šero

bílé domy září jako sníh na slunci

stromy bez vody usychají

mé rty po tvých retech se ptají

návrat domů bez stromů tonu

jejich stín nás provází

i touha ve stínu světa

srdce zmateně zpívá

růže jsou rozkvetlé a srdce je posedlé

motýl dosedl na květinu saje mízu

zářící slunce stín provází

za sluncem květiny spějí

a stromy se rozrůstají

srdce je láskou ožehlé

a větrem posedlé

i smutné i veselé

červené jsou střechy domů

zelené listí stromů

kouzelný svět stromů

Vracím se do náručí snů

bezedná hloubka prázdných dnů

čarovné nebe bez mraků

sinalé světlo hvězd

září modravý svět

i živý zpívající květ

rozkvetlé růže se za sluncem otáčejí

a včely pilnou píseň pějí

ptám se potají

proč jasné hvězdy zpívají

srdce se ptá hra lásky šálivá

a kouzelný svět stromů

ptáci ze sna vykřikli

a tiše zpívají ve větvích stromů

vracím se do snů před půlnocí

vyschlá studna

Ztracený je svět světlo očí chci uvidět

tvé oči plačící i přízrak bijící

mihotavé světlo uschlých stromů

nebe bez návratu

naše láska je plná úkladů

hvězdy nevidím přes sluneční svit

má touha je osamělá

i svět radosti i křivd

vnímám krásu zázraků

tiše zpívá rozkvetlý květ

podzimní tráva usychá

a srdce něžně vzdychá

hledám vnitřní sílu

srdce se probudí

a zoufale spěchá

mé srdce zmatené

se chce zbavit lásky břemene

světlo mě provází

jsem studna vyschlá

 mé tělo mě neopouští

i krásný vnitřní svět

krev čile proudí v těle

červené růže jsou rozvité

něžné je srdce bijící

 i rty toužící

ztracená láska

 V nitru mám přízrak rozpolcený

plný lásky i utrpení

a bolestného snění

touha nitro ničí

bez ní neplodí se děti

mé marné čekání

muka lásky jsou jiná

má paní spanilá v duši

v srdci je láska ukrytá

ve mně je  ztracená

marně v sobě hledám

něžnou touhu života

bez ní lásky není

mé tělo se brání a ničí lásku

ta pomalu odumírá

v mozku láska skrytě dřímá

mám čas poznat touhu

bráním se láska uniká

pomalu světu utíká

láva

Znamenitý je život bez lásky

láska je jiná v dětství

a jiná v manželství

i ve štěstí i v neštěstí

láska mizí a prázdnota zůstala

má paní spanilá kde jsi

kam ses mi ztratila

věštba se vyplnila

mé srdce jsi vzbouřila

s kým jsi život prožila

touhu vznítil něžný okamžik

zlá láska i smrtelný hřích

má zoufalá touha

a můj osud

má láska vytryskla a ničí

vše pálí

láva ztuhlá je podzimní touha

a života zhouba

touha po spojení těl i duší

láska nám sluší

odlišuje nás od zvířat

má vlastní řád

něžný život bez spaní

a krásné milování

lidský duch

Smutný je lidský osud

i krásný život

po něm potichu toužím

a láskou se nesoužím

zůstal zbytek lásky

stopa mého žití

stará láska se něžně vznítí

 zní tepot ztracené lásky

něžně se vznítí

 i nezlomný lidský duch

ví mocný bůh

je nezlomný a v lásce povolný

něžně se ptám co chci

odkud jdu a kam

náš život svítí

láska vše ničí

ve tvém náručí se ocitám

zmizela krutá prázdnota

zimní tma tiše osudy tká

i touha osamělá a láska šílená

kde loňské sněhy jsou

krev v těle kolotá

zářící nebe

Mé srdce tepe a hledá

pole bez zármutku i nebe smutku

rozhněvaný svět a srdce žhavých běd

září nebe hvězd

podivné je naše žití

za čím se pídíme

za láskou se ženeme

před kým utíkáš

proč se skrýváš

a osvobození od lásky  

co se to se mnou stalo

lásky zůstalo málo

čarovné šero a jezero plné labutí

třepotavý let ptáků

lhostejnost

Mé osvobození od muk lásky

zmizelo marné snění

i obrana těla proti lásce

někdo se po lásce pídí

 zoufale touží a sténá

lásce se vysmívá

krutá lhostejná žena

lhostejnost není ctnost

chladný se vysmívá utrpení

to srdce ničí

osudná lhostejná žena

se muži vysmívá

a prázdné srdce skrývá

lhostejný muž si myslí že je bůh

lásce žen vzdoruje

a rameny krčí

ženy prchají do cizích náručí

v jiné náruči sténají

a na muže myslí

odmítáš mou náruč

a něžnou lásku

proč mě urážíš

kde se nacházíš

na co myslíš

proč jsi takový

muka lásky

Mé tělo se vášní zmítá

chlad je někdy vášeň skrytá

mé tělo i duch zpívá

a srdce se láskou souží

vášeň náhle vzniká

když se lhostejný zamiluje

oheň vše spaluje

a vše okolo ničí

mé srdce procitlo a křičí

hledá zoufale lásku

má paní spanilá proč jsi jednou zlá

a jindy lhostejná a pošetilá

má touha srdce splavila

nejsem lhostejný jen láskou zmatený

chladný hřích souží tělo zmatené

mé srdce touží ničí a sténá

je pryč lhostejná žena

pýří se a rudne ke špičkám

láska jí proniká

vše pálí a ničí

jsem jiný než jsem byl kdysi

muka lásky jsou krutá

svět je podivný čarovný

něžný osud

krásné milování

Nevšímavý je svět kolem nás

mé srdce ranila láska

z rány teče krev

a odplavuje lítost

mám na něj zlost

i zpívám pro radost

je pryč pyšná nadutost

má láska a osud

srdce a radost

láska neuletěla jenom se skryla

vyprahlý host pije pro radost

vezmi srdce na milost

láska je květ láska je včela

růže která se otevřela

voní a chutná skvěle

srdce plné běd nechce nenávidět

má láska není hřích

něžný je okamžik

když září srdce hořící

 je pryč zhouba

krásné je milování

kouzelný květ

Něžný je okamžik lásky

a nádherný je vnitřní svět

srdce ti může každý závidět

má láska je sluneční svit

 i něžnost a cit

i bolest trvalá

mé srdce se láskou zmítá

lhostejnost je nezvaný host

má láska je jiná

zmizela chladná vnitřní síla

lhostejnost je pro zlost

chladný člověk ostatními pohrdá

zmizela vnitřní bída

má paní spanilá srdce zpívá

marné je prázdné milování

co začalo musí skončit

kouzelný květ lásky

toužíš něžně vít

mé srdce je zmatené

i úžasný lidský cit

podobni bohům

Má láska tiše pláče

se zlostí se potýkám

nekrotím své vášně

a často se zlostí zalykám

láska je motýl

který ti dosedl na srdce

to láskou utichlo

láska lásku vzbuzuje

i závist i nenávist

a zakrývá svět kolem nás

a podněcuje sny

lhostejnosti se vysmívá

láska je jiná

z večera i z rána

vidíš čarovné chvíle

naše krásné žití

a laskavé objetí

svírám tě v náručí snů

má paní spanilá kam jsi se ztratila

láska z večera je rozmarná žena

 jsme jiní podobni bohům

podléháme marným snům

čas

Budoucnost je pro zlost

i pro něžnou radost

neplač nad rozlitým mlékem

budoucnost je na vše lékem

čas lásku zahojí

světlo uhasne

a příroda ztichne

smutná i radostná je krásná paní

i naše milování

léto vrcholí a příroda schne

úžasně život kypí

lidé se milují a příroda tiše spí

umírá smutná žena

na obloze plují bělavé mraky

marné zázraky a něžné sny

život je úžasný

lidské osudy a bludy a klamy

ušlechtilá ctnost i radost

láska je úkladem

i čarovným snem

zavátím křídel motýlích

letní chléb

Láska život provází

kdo ji poznal tomu schází  

ze života utíkám k temnotám

směji se snavé beznaději

před přírodou umlkám

má láska čeká a spí

nádhernou změnou

i tajuplnou proměnou

něžným plynutím a zasněným objetím

můj sen je od úpatí zavátý

jaro v srdci nalézám

a nebe mraků těžkých deštěm

a zpívajících ptáků a polí bez bodláků

letní chléb chutná s medem

a čerstvým mlékem

medem srdce a mlékem rozumu

i něžného osudu

tělo je v létě malátné

obilí tiše zlátne

stará láska

Zlato padá z nebe

léto dává štědré dary

hojnost potravy na celý rok

úžasný je lidský krok

zrak lásky je sklopený

v čem život tkví to se nikdo nedoví

žádná myšlenka není celá

uviděl jsem tvou tvář

a jemné rysy čela vášeň odletěla

tělo je ožehlé sluncem

a v očích slunce září

touha mé srdce spaluje

proč mě odmítáš

a líčko zrudlé máš

kouzelný je svět lásky i běd

září modrá láska zázraků

 touha mě neopouští

srdce je v poušti zmatené

 je z kamene i z perníku

nelze žít bez hříchu

mihotavé lkaní a toužebné čekání

má touha a osud

mé srdce je zmámené

minulostí a budoucností

i láska nás opouští

stará láska nerezaví spíš ti hlavu srazí

něha

Jaro je slunce ve tvých očích

tvé tělo něžně sládne

a spočívá v mém náručí

něžný je jarní vítr

a jarní slunce nejistě zářící

po zimě spící se jaro probouzí

a přináší život a smysl dnům

jarní vítr provívá tvé vlasy

má něžná paní kde jsi

kam tě oči vedou

a kráčí tvé kroky

v čí spočíváš náruči

tvé divukrásné zraky

a roztomilý smích

zmizela touha má

něžnost mé srdce objímá

má duše je tesknivá a tělo zmámené

touha srdce spaluje

a rozděluje nás

člověk má velké nároky často je naplní

jaro se skrývá v dešti